|
Léto je v plném proudu, ale času a dovolené už moc
není? I v Praze se dá vyrazit do kopců a přírody, kochat se výhledy, a k
tomu vždy ještě poznat nějakou zajímavost či raritu.
Závist
Pokud budeme Prahou postupovat od jihu po směru toku
Vltavy, prvně narazíme na Zbraslav. Nad ní je na pravém břehu řeky na
kopci hradiště Závist, kdysi zejména keltské oppidum, avšak osídlení je
prokázáno od mladší doby kamenné až po 10. století. Soustava opevnění
Závist - Šance patří mezi největší hradiště u nás (Šance je na druhé
straně Břežanského údolí, kus od obce Točná). Ještě před pár lety byly
zbytky zdí a základů hradiště odkryty, nyní jsou zakonzervované pod zemí.
Hustým lesem vede nahoru několik turistických tras, na žluté se otevírají
výhledy na Vltavu, protější svah začínajících Brd a konec údolí Berounky.
Příjezd z centra je buď vlakem, nebo mnoha autobusy na nedaleké
Zbraslavské náměstí. Dole na začátku Břežanského údolí je lesní zoologická
zahrada a ve Zbraslavi barokní zámek, kde se nyní nachází expozice Národní
galerie (sbírka orientálního umění).
    
Chuchelský háj
Další hustě zalesněný vrch je nad Chuchlí, Chuchelský
háj je přírodní rezervace (původní habrová a dřínová doubrava a lipová
javořina s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů, cenná společenstva
skalní stepi). Na hraně svahu mezi stromy vykukuje kostelík sv. Jana
Nepomuckého z 18. století, odkud je výhled na Velkou Chuchli, Modřany,
Braník a Pankráckou pláň. Součástí areálu kostela je i studánka (s vodou s
vysokým obsahem hořčíku), romantická mariánská kaplička a hřbitůvek. Lesem
vede naučná stezka, je tam plno laviček, dětských hřišť a opět lesní ZOO.
Přístup je zdola z Velké nebo Malé Chuchle či po rovině ze Slivence anebo
Barrandova. Nad Velkou Chuchlí směr Slivenec se nachází pozoruhodná
technická památka světového významu - Pacoldova (Petzoldova) vápenka z
konce 19. století, nyní rekonstruovaná z prašpatného stavu. Výlet lze také
spojit s přechodem Branického železničního mostu ("Most Inteligence"),
který je s délkou 910 metrů nejdelším železničním "dvoukolejným"
železobetonovým mostem Evropy. Přesto byla tato masivní stavba dlouhá léta
po dostavení nevyužívána, a i nyní je položena pouze jedna kolej, takže
slouží spíše jako mamutí lávka pro pěší.
   
Děvín
Čarokrásné Prokopské údolí (přírodní rezervace -
silurské a devonské vápence v přirozených východech a lomech, typická
květena vápencového území, krasové jevy, mnoho paleontologických nalezišť)
je lemováno skalami končícími nad Vltavou vrchem Děvín (310 m. n. m.),
který je od zástavby Radlic a Jinonic oddělen rozlehlými poli a loukami.
Na vrchu je vyhlídková plošina, u které se nachází zbytky valů a
rozpadlých zdí hrádku Štěpána z Tetína ze 14. století. Původně tam bylo
také sídliště z pozdní doby kamenné a později slovanské hradiště, ke
kterému se zřejmě vztahuje pověst o dívčí válce. Zhlédnout se dá tok
Vltavy od Modřan až po Staré Město se všemi mosty a přilehlými i
vzdálenějšími čtvrtěmi. Vystoupat se dá z Hlubočep nebo Smíchova, po
rovince z Jinonic.
    
Vyšehrad
Vyšehrad je klasickým turistickým (historickým) místem
Prahy, ačkoli díky větší vzdálenosti od centra ne tolik navštěvovaným. Od
pradávna tvoří opozici Pražskému hradu, na který jsou z hradeb výhledy,
dále pak na Petřín, Smíchov, Vltavu, Podolskou vodárnu, Nuselské údolí,
atp. Za návštěvu stojí kapitulní chrám sv. Petra a Pavla, hřbitov Slavín,
kde je pochována řada osobností české kultury, nebo expozice Historické
podoby Vyšehradu v nově zrekonstruovaném kasematovém prostoru Gotický
sklep. Za zmínku také stojí příjemná Hospůdka Na hradbách (vstup od
rotundy sv. Martina) s obrovskou zahrádkou s výhledy do všech stran.
Petřín
Petřín samozřejmě nesmím opomenout. Mimo míst a staveb
jako Lanová dráha, Rozhledna, Zrcadlového bludiště s dioramatem boje se
Švédy na Karlově mostě, Křížová cesta a cesta pod Strahovským klášterem k
Hradčanům, Štefánikova hvězdárna, Hladová zeď, studánka Petřínka, socha K.H.Máchy
a dalších staveb, stavbiček, plna soch, a výhledů na celé Staré i Nové
město, Hradčany a Malou Stranu jsou tam i méně známá zákoutí. Růžový sad
se záhony růží, jejichž počet se pohybuje okolo dvanácti tisíc, a
nedalekou trvalkovou zahradu Květnici leckdo zná. Ale jižní strana vrchu -
Kinského zahrada, není již tolik známá a navštěvovaná. Klikaté cestičky
vedou okolo umělého jezírka se sochou Lachtana, pod kterým je dřevěný
kostelík sv. Michala na Petřín převezený v roce 1929 z Podkarpatské
Ukrajiny. Postavený byl v 2. polovině 17. století v Medvědovcích u
Mukačeva, je celý ze dřeva včetně věží, střecha je krytá šindeli. Ještě
níže je další jezírko se sochou Herkula, kam po umělé kamenné stěně stéká
vodopád a dále empírový letohrádek Kinských (z 19.st., nyní Národopisné
muzeum).
Letná
Rozlehlé Letenské sady zřídit Jakub Wimmer a jeho
následovníci na místě barokního opevnění, jehož poslední zbytky jsou dnes
v západním koutě Letenské pláně - bašta sv. Maří Magdalény a na ní
Kramářova vila. Nyní Letenská pláň slouží sportům a trávení volného času
obyvatel z okolí, přístup je z ulice Milady Horákové, po schodech od
Čechova mostu, atp. Na úpravu hrany Letenské pláně, odkud je výhled na
Vltavu a celé Staré Město, a jejího vztahu k Pařížské ulici proběhlo za
posledních 150 let několik soutěží, nakonec se realizoval pouze Stalinův
pomník (1.5.1955), roku 1962 odstraněn. Nyní na jeho místě stojí metronom
a plánuje se Oceánium, u ulice Milady Horákové pak nová Národní knihovna a
vjezd do tunelu pražského vnitřního okruhu. Zajímavostí je před Národním
technickým muzeem ve východním cípu Letenských sadů unikátní kolotoč -
nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě, dnes bohužel zavřený a v
havarijním stavu.
    
Vítkov
Vítkov je památná hora, na jehož vrchu stojí památník
legionářům a Jana Žižky z Trocnova, jež právě zde v roce 1420 se svojí
armádou poprvé zvítězil. Vnitřek stavby (která sloužila i jako mauzoleum
významných komunistických představitelů, Klement Gotwald tam byl dlouhé
roky balzamován) je unikátně zdobený, bohužel takřka nikdy není přístupný
veřejnosti. Bronzový pomník jezdecké sochy Jana Žižky je ze 40. let a je
největší jezdeckou sochou na světě, váží 16,5 tuny. Památník nabízí
nádherné výhledy na Staré město, Karlín, Holešovice, Žižkov i Hradčany, dá
se k němu dojít buď zdola z Husitské ulice okolo Vojenského muzea či z
Karlína, nebo po rovině z Ohrady.
    
Velká Skála
Nad pražskou zoologickou a botanickou zahradou se ve
svahu rozkládají přírodní rezervace (skalnaté svahy a výchozy se
společenstvy skalních stepí, teplomilných křovin a vřesovišť s řadou
vzácných druhů rostlin a bezobratlých) Salabka, Havránka a Velká skála. Od
středověku byly tyto oblasti z velké části pokryty vinicemi, což dokládá
řada jejich pozůstatků v terénu. Rezervace vrcholí Velkou skálou, která
poskytuje pohledy do údolí Vltavy i zajímavé výhledy na celou vnitřní
Prahu. Ze severu jsou těsně ohraničeny sídlištěm Bohnice, přístup je možný
i zdola z Tróji. Je to ale takový vrch "nevrch", zde uveden jen pro
úplnost, stále modernizovaná a rozšiřovaná ZOO pod ním, Botanická zahrada
nebo Trojský zámek stojí za návštěvu mnohem spíše.
    
Baba
Posledním vrchem, který chci zmínit, je skála se
Zříceninou na Babě nad ústím Šáreckého údolí do Vltavy (Podbabou). Názory
na to, oč se tam jedná, se rozcházejí, buď jsou to pozůstatky viničního
lisu ze 17. století, kaple z doby pozdější nebo jen uměle postavená
zřícenina. Unikátní výhledy jsou na pražskou ZOO, kruhové nádrže čističky
odpadních vod na Císařském ostrově, bývalý hotel Internacionál (dnes
Holiday Inn), Pražský hrad "z druhé strany" a další části severní Prahy.
Přijít se dá z Dejvic skrz architektonicky významnou vilovou kolonii Baba
s funkcionalistickými vilami ze začátku 20. století nebo z úchvatného
údolí Šáreckého potoka třeba až od Džbánu.
    
srpen 2007
|
