|
Kdesi jsem četl, že zážitky jsou přímo
úměrné vynaloženým penězům. Nemyslím si, že je to zcela pravda, na druhou
stranu peníze nejsou všechno, a než si kvůli ním vrtat koleno, tak je
lepší si pořádně užít, než pak litovat (obě varianty z vlastní zkušenosti
ověřeny). A taky není dobrý se dát kvůli 100 dolarům zastřelit. Jak se
tedy s penězi chovat, kde a v jaké formě mít třeba 20 000 na měsíční
cestu, atp.?
Tento článek jedná především o zemích,
jejichž měny nelze dopředu směnit v naší republice.
 Hotovost, směna
Základem je mít hotovost, ta je nejvšestrannější. Nejuniverzálnější a
nepraktičtější měnou je americký dolar (zatím, možná svým slábnutím časem
ztratí své prvenství), který se snadno a všude vymění v dobrém kurzu.
Občas se s ním dá i platit v restauracích, za dopravu, v hotelích i na
trzích, někdy je to dokonce nutné (záleží ale na kurzu v jakém to
přepočítávají). Už i mimo Evropu začínají být běžná Eura, nebo se dají
směnit jiné měny jako britské libry, japonské jeny, australské dolary,
švýcarské franky, ruské rubly, apod., ale kurzy nebývají tak výhodné,
navíc se netradiční měny dají směnit povětšinou pouze v bankách.
Nejsnazší směna je v kamenné směnárně, je to rychlé a zřejmé, snadno
vyberete nejlepší kurz. Dá se samozřejmě měnit i v bankách, ale to může
být delší proces s frontami, obcházením několika úředníků a vyplňováním
formulářů. Také banky mají více omezenou pracovní dobu a je jich méně.
Rozhodně neměňte peníze u pochybných lidí na ulici, i když lákají na
výhodný kurz, raději dbejte na doporučení z průvodce, či jiných
důvěryhodných zdrojů.
Při směně občas nechtějí brát příliš malé (5 a 1) nebo příliš velké (100)
bankovky či naopak mají na větší nominální hodnoty o něco lepší kurzy než
třeba na dvacky (zjistěte předem). Problém může být s bankovkami ve
špatném stavu (zmuchlané a mnohokrát překládané) a zejména s těmi starými
- stodolarovky vydané v 70. a 80. letech. Natržené bankovky nechtějí
nikde, slepení izolepou ale problém většinou vyřeší. Někde nechtějí
bankovky popsané, jinde toto není problém a bankovky běžně slouží k psaní
poznámek a výpočtům.
 Na venkově, v horách, apod. nemusí být žádná možnost směnit cizí měny,
proto vždy vyměňte dostatek peněz včas, při nejhorším mohou občas
zachránit hotely (pokud jsou) nebo místní lidé/obchodníci, ale kurz pak
bude spíše vyděračský. Také se vyplatí mít stále u sebe dostatek drobných
(USD i místní měnu), zejména na placení obchodníkům při smlouvání,
rikšákům a taxikářům, v restauracích, apod. Sami většinou drobné nemají a
nechce se jim je někde shánět!
Cestovní šeky
Šeky jsou bezpečnou formou uložení peněz, při směně se člověk musí
prokázat pasem a podepsat se dle podpisového vzoru. Při ztrátě či ukradení
prý bez problému budou v příslušné bance/pobočce vystaveny šeky nové, jen
se musejí znát čísla, místo koupě a prokázat se účtem (nemám zkušenosti,
jestli to funguje vskutku tak snadno).
Komplikací je jednak obtížnější směna - a) místo: nelze všude (jen velká
města), nejlépe v pobočce vydavatele šeků, jinak bankách, výjimečně
směnárnách, - b) bývá to ještě větší procedura než směna hotovosti. A za
druhé bývá horší kurz + extra poplatky (např. u nás, ale to neplatí vždy,
výjimečně jsou i země, kde je na šeky stejný nebo i lepší kurz než na
hotovost). Dále je třeba mít čísla šeků pečlivě poznamenané a spolu s
kopií účtu schované (nejlépe i na emailu) a dělat si záznamy, které už
jsou proměněné.
Nejvýhodnější jsou šeky American Express, jsou nejvíce rozšířené a známé.
Existují i další - MasterCard, Thomas Cook, VISA, Citibank, Marco Polo...,
ty však mají omezenou směnitelnost.
 Platební karty
Kartami se dá platit v lepších obchodech, hotelech, restauracích, při
půjčování auta a hlavně vybírat z bankomatu. Kurzy jsou většinou
výhodnější než při směně (střed), ale občas se účtují poplatky (při výběru
z bankomatu...), to se pak výhodnost stírá. Ne všude však bankomaty jsou.
Vyzvednout hotovost z karty lze i v některých bankách, ale ty také nejsou
všude :-) Lepší je karta s embosováním, Visa či MasterCard, horší Maestro,
VisaElectron, ale záleží na zemi.
Pozor na placení v pochybnějších zemích&zařízeních, kartu byste nikdy
neměli ztratit z dohledu, mohlo by se stát, že si z účtu odepíšou víc než
mají, z domova to pak těžko vyreklamujete. Rovněž i bankomaty v některých
zemích nemusí být úplně bezpečné a šizunci mohou kartu naklonovat a účet
zcela vybrat. Je vhodné mít kartu pojištěnou proti krádeži a na účtu nemít
moc peněz (nejlépe si tam vždy z jiného účtu pomocí internetového
bankovnictví převádět potřebnou částku) a mít s sebou tel. číslo na
zablokování účtu/karty.
Ochrana financí
Peníze jsou na cestách to nejdůležitější, člověk může přijít o všechno,
ale když mu zbyde platební karta nebo balík bankovek, dá se v cestě
pokračovat. Koupí si na tržnici tričko, papírovej foťák a lístky na
autobus a jede dál, problémy a ztracený majetek může řešit až doma...
Hotovost je nejvšestrannější, jak již bylo řečeno, ale také
nejzranitelnější, pokud vám ji někdo ukradne, můžete se s ní navždy
rozloučit. Když je to s měněním šeků a vybíráním z karty bída, musí se
tahat dost hotovosti s sebou, peníze to tedy chce mít rozdělené na co
nejvíce místech.
 Já mívám hotovost na pár dní (ne zas podezřele málo) v peněžence (-po
ruce, ale v uzavíratelné kapse) a v případě přepadení jsem připraven to
"darovat" (ale ne zas moc lacino). Pár peněz, ale hlavně pas, příp.
letenku (její kopie) a šeky mívám v moneybeltu, ale ten není moc
praktický: horko-pocení, pod bederákem-tlačení, atp., tak ho většinou
přesouvám do velkého batohu. Navíc každý lepší lapka už ho zná a jde po
něm na prvním místě (stejně jako po malém batůžku), takže je také spíše na
"darování", proto ty šeky.
Větší obnosy to pak chce mít rozdělené v různých schovkách po batožině a
oblečení: zastrčené/dvojité kapsy uprostřed batohu, všité kapsičky či
přišpendlená plastová pouzdra kdekoli - rukávy, kapsy, podšívky,
podprsenka, spodní prádlo, ponožky, ... , toaletní taška, léky, baterka,
boty, ... Nejvíce se mi osvědčil pásek na kalhoty s kapsou zevnitř, kam se
peněz vejde vcelku dost včetně kopií pasu, letenky, apod. A taky si vždy
říkám, že když mi ukradnou vše včetně velkého batohu (a všech schovek v
něm), tak že kalhoty mi snad nechají. I když to také nebývá vždy pravda a
občas se stává, že okradený zůstane jen v trenkách...
Bankovky je vhodné chránit proti vlhkosti. Do skrýší se pak musí šahat
jedině v nepřítomnost cizáků (záchod, stan, pokoj) a stále je
nekontrolovat (byť i mimoděk). Kapsičky a schovky by se, stejně jako
moneybelt, neměly pod oblečením rýsovat a prosvítat. Není vhodné cokoli
cenného schovávat do malého batohu, ten je z hlediska okradení
nejzranitelnější. Rozdělení peněz bych nikdy nepodceňoval.
Resumé, převody
Co je tedy nejlepší? Těžko říct, vše má své výhody i nevýhody, zaleží na
délce pobytu, potřebném obnosu, navštěvované zemi, atd., atp. Nejlepší je
mít kombinaci všeho, s hotovostí je to nejsnazší, šeky je dobré mít jako
jistotu před okradením a kartu na neočekávané výdaje...
 A pokud se nakonec člověk náhodou octne
zcela bez peněz, dají se peníze převézt od rodiny, známých..., při nějaké
velmi vážné situaci to může být poslední záchrana, při několikaměsíční
cestě i plánovaný úkon. Nejrozšířenější a rychlá je služba Western Union,
funguje velmi jednoduše (ale trochu draze), stačí na jednom místě složit
peníze a vyplnit formulář, předat (nejlépe telefonicky) jedinečné
kontrolní číslo příjemci, který s ním a svým formulářem peníze vyzvedne.
Western Union prý funguje v 190 zemích světa v 170000 provozovnách.
Informace a výše poplatků (platí ukládající) za službu Western Union
naleznete na
www.westernunion.com/
nebo
www.intercash.cz.
Podobné služby poskytuje i American Express, atp.
Utrácet to chce samozřejmě uvážlivě,
peníze nikde moc neukazovat, nechlubit se jimi, na ceny se dopředu ptát a
smlouvat, což je disciplína
sama pro sebe ;-)
Hodně štěstí i zážitků!
|
